30DENNÍ VÝZVA – SKUPINOVÝ KURZ PRO FALEŠNÉ ZAČÁTEČNÍKY


24.4.2021

Cena: 2 900 Kč

Objem: 10 x 60 min

Kapacita: 4 studenti

Termín: pondělky a čtvrtky 19:00–20:00, 17. 5.–17. 6.

Přihlášení do kurzu: Na adresu nemcina@czmero.cz mi prosím zašlete krátký e-mail, stačí napsat Mám zájem o 30denní výzvu pro falešné začátečníky. a já se Vám obratem ozvu s podrobnostmi.

V kurzu:

  • si důkladně osvojíte výslovnost
  • naučíte se 200 slovíček
  • díky seriálu Nicos Weg si osvojíte více než 50 užitečných vět
  • ovládnete nejzákladnější gramatiku (12 témat)

Co cena dále zahrnuje?

  • písemnou komunikaci (dotazy) i mimo lekce prostřednictvím aplikace Teams
  • podrobný program každé lekce sdílený v cloudu
  • přístup k sadám výukových kartiček doplněných obrázky v aplikaci Quizlet
    • slovíčka: cca 200 kartiček + slovesa i na bonusových kartičkách v použití ve větě
    • gramatika: cca 400 kartiček s větami
    • sada užitečných vět ze seriálu Nicos Weg
  • strukturovaný přehled gramatiky
  • průběžné cvičné testy v aplikaci ClassMarker
  • přístup ke cvičením a hrám v aplikaci LearningApps
  • bonus: e-book Jak na rody v němčině

Co dělat, až kurz skončí?

Pokud Vás kurz bude bavit a chtěli byste pokračovat, budete mít možnost se přihlásit do kurzu navazujícího.

Číst více

30DENNÍ VÝZVA – SKUPINOVÝ KURZ PRO ÚPLNÉ ZAČÁTEČNÍKY


24.4.2021

Cena: 2 900 Kč

Objem: 10 x 60 min

Kapacita: 4 studenti

Termín: pondělky a čtvrtky 17:30–18:30, 17. 5.–17. 6.

Přihlášení do kurzu: Na adresu nemcina@czmero.cz mi prosím zašlete krátký e-mail, stačí napsat Mám zájem o 30denní výzvu pro úplné začátečníky. a já se Vám obratem ozvu s podrobnostmi.

V kurzu:

  • si důkladně osvojíte výslovnost
  • naučíte se prvních 100 slovíček
  • díky seriálu Nicos Weg si osvojíte více než 50 užitečných vět
  • ovládnete nejzákladnější gramatiku (5 témat)

Co cena dále zahrnuje?

  • písemnou komunikaci (dotazy) i mimo lekce prostřednictvím aplikace Teams
  • podrobný program každé lekce sdílený v cloudu
  • přístup k sadám výukových kartiček doplněných obrázky v aplikaci Quizlet
    • slovíčka: cca 100 kartiček + slovesa i na bonusových kartičkách v použití ve větě
    • gramatika: cca 200 kartiček s větami
    • sada užitečných vět ze seriálu Nicos Weg
  • strukturovaný přehled gramatiky
  • průběžné cvičné testy v aplikaci ClassMarker
  • přístup ke cvičením a hrám v aplikaci LearningApps
  • bonus: e-book Jak na rody v němčině

Co dělat, až kurz skončí?

Pokud vás kurz bude bavit a chtěli byste pokračovat, budete mít možnost se přihlásit do kurzu navazujícího.

Číst více

Díl 3: Pomocná slovesa


5.4.2021

Nejdřív bych se dnes rád zastavil u slovesa haben. Studenti mi často zazlívají, že ve druhé a třetí osobě jednotného čísla vypadává kmenové b, tvary tak mají podobu du hast, er hat oproti první osobě ich habe. Pane advokáte, jak to mám před svými studenty obhájit?

Sloveso haben má za sebou poměrně pestrý vývoj, jehož důsledkem jsou právě tyto zkrácené tvary. V raných fázích němčiny obsahovaly kmenové b všechny tvary přítomného času, o několik málo století později k nim ovšem přibyly i konkurenční tvary zkráceného neboli kontrahovaného slovesa han:

(ich) han
(du) hast
(er) hat
(wir) han
(ihr) hat
(sie) hant

Později tedy muselo dojít k promísení tvarů obou sloves?!

Selbstverfreilich, pane kolego. han sice v průběhu 16./17. století zaniká, nicméně ještě předtím, v 15. století, kontrahované tvary 2. a 3. osoby jednotného čísla vytlačily konkurenční tvary obsahující naše písmenko b.

Děkuji, teď už mi to dává smysl. Přesuňme se nyní ke slovesu werden. Zvídaví studenti se mě ptají, proč má toto sloveso v préteritu jednotného čísla koncovky slabých sloves, tedy ich wurde, du wurdest, er wurde. Musím říct, že já jsem na tyto tvary zvyklý, pomocná slovesa, jak jsme se dnes už mohli jednou přesvědčit, jsou trochu specifická. Studenti ale argumentují, že kvůli tvaru příčestí minulého geworden se tohle sloveso řadí do kategorie těch silných. Uznejte, na to nemohu nic namítat, vždyť jsem je sám učil, že -en v příčestí je toho jasným důkazem. Problém ovšem je, že silná slovesa mají v jednotném čísle préterita jedinou koncovku: ich kam, du kamst, er kam. Jak mi tedy vysvětlíte tvary slovesa werden v préteritu?

Historický vývoj jazyka nepatří k nejoblíbenějším předmětům studentů germanistiky, což byste mi vy, jak se domnívám, mohl potvrdit. Inu vězte, že za účelem sjednocení tu byla kdysi tendence přidávat tvarům préterita silných sloves koncovky sloves slabých. Například místo ich sah se tak užívalo ich sahe. Nicméně v 18./19. století tahle „móda“ opět zaniká, a naše sloveso werden je tak jediným pozůstatkem z těchto časů.

Na závěr, kdy nám zbývá už jen sloveso sein, bych si dovolil troufalou otázku mířící k samotným základům – kde se vzal tvar (ich) bin?

Milý pane kolego, s pomocnými slovesy je opravdu pramálo legrace, často si prostě dělají, co chtějí. A tak si představte, že sloveso sein při svém časování využívá tři odlišné kmeny pocházející z indoevropštiny. Konkrétně na tvaru (ich) bin se podílejí dva kmeny, jedná se tedy o jakýsi slepenec sestávající z b + in.

Mohl byste být konkrétnější?

Opravdu si to přejete? Inu, dobrá, ale já vás varoval. b pochází z indoevropského kořene *bheu-, *bheu̯ə-, *bhū-, in má zase původ v kořeni *es-, kdy 1. osoba měla tvar *esmi, ten se v germánštině postupně redukoval přes izmi až na im. Konečně im dalo spolu s b slůvko bim, ze kterého se vyklubala dnešní podoba (ich) bin.

Mohl byste mi ještě vysvětlit, co znamenají ty hvězdičky?

Tak se označují tvary, které jsou pouze dovozené, nejsou tedy přímo doložené. To víte, už je to nějaká doba, co jsme tu měli indoevropštinu, a písemnictví se začalo rozvíjet až o mnoho let později. Nicméně teď už si, milý pane kolego, vážně začínám dělat starosti, že jste za sebe na zkoušku z historické mluvnice poslal někoho jiného…

Nene, já měl akorát tehdy v hlavě jiné věci a na zkoušce kupu štěstí. Ale vraťme se prosím k tématu. Mluvil jste o třech kmenech, zmínil jste pouze dva. Dovolím si hádat, že ten třetí zaúřadoval v préteritu.

Výborně, pane kolego. Teď mám na chvíli pocit, že jste na té zkoušce přeci jen byl. Jedná se o sloveso, jehož neurčitý tvar měl ve středověku podobu wësen (být). Z něj tedy vzešly dnešní tvary ich war, du warst, er ...

Dobře, dobře, už to chápu. To jsou tedy tvary préterita. Mělo ale tohle sloveso i tvary přítomného času?

Freilig. Např. tvar 1. osoby (ich) wise měl tak stejný význam jako (ich) bin.

Děkuji vám za vyčerpávající odpovědi a budu se těšit na viděnou zase příště.

Číst více

Díl 2: Způsobová slovesa a sloveso wissen


7.3.2021

(Pokračování textu…)

Číst více

Díl 1: Přítomný čas silných sloves


21.2.2021

Pane advokáte, studenti se často pohoršují nad neutěšenou situací v přítomném čase, kdy se část sloves časuje pravidelně a část nepravidelně. Já se studenty trochu soucítím: Proč právě druhá a třetí osoba jednotného čísla musí vybočovat z řady, zatímco první osoba se vždy tvoří naprosto pravidelně? A proč se tyto nepravidelnosti týkají pouze některých silných sloves?

Milý pane kolego, to je několik otázek najednou. Čili jedno po druhém. Ze sloves, které se dnes časují v přítomné čase nepravidelně, je z hlediska historického vývoje situace nejpřehlednější u skupiny, kam patří např. fahren, schlagen nebo waschen. Změnu ve druhé a třetí osobě jednotného čísla (ich fahre x du fährst, er fährt) má na svědomí samohláska i, která kdysi natolik ovlivňovala samohlásku předcházející slabiky, až nakonec způsobila její přehlasování.

Jaké i máte přesně na mysli??

V rané fázi vývoje němčiny mělo sloveso fahren (faran) v jednotném čísle tvary faru, feris, ferit. V těchto tvarech – na rozdíl od dnešního stavu – vidíme nejen výsledek, ale i příčinu přehlasování kmenového a: samohlásku i obsaženou v koncovkách -is a -it:

Chápu to správně, že přehlasování zde mohla způsobit pouze hláska i a nikoliv u, proto se tedy první osoba (faru) nezměnila?

Ano, proto se také tento jev německy nazývá i-Umlaut („přehláska i“).

Začínám už tušit, že u další skupiny sloves, kam řadíme např. sloveso geben (ich gebe, du gibst, er gibt), byl mechanismus obdobný.

V zásadě ano. Původní sloveso geban mělo v jednotném čísle tvary gibu, gibis, gibit. Jak se ovšem můžete přesvědčit, změna tentokrát proběhla ve všech osobách. Vedle hlásky i se totiž na změně podílelo také u, nejedná se tedy o identický jev jako v případě sloves typu fahren:

Mimochodem, do této skupiny sloves řadíme i slovesa jako sehen nebo lesen, jejichž kmenovou slabiku dnes vyslovujeme dlouze, což se odráží i v současném pravopise: lesen: du liest, er liest.

Omlouvám se, pane advokáte, ale jedna věc mi stále vrtá hlavou. V obou případech ovlivnila kmenovou samohlásku samohláska obsažená v následující slabice. Ovšem čím to? Existuje pro tento princip nějaké racionální vysvětlení?

Aber freilig, milý pane kolego. Jde o polohu jazyka při artikulaci jednotlivých hlásek. Vysvětleme si to na příkladě slovesa geben. Tehdy bylo běžné, že i samohláska ve vedlejších slabice mívala svou plnou kvalitu (nebo sílu, chcete-li), nebyla tedy redukovaná. A pod vlivem této hlásky se jazyk už jaksi „s předstihem“ v ústech přesunoval do příslušné polohy, což ovlivnilo předcházející samohlásku. Na úkor gebit se tak prosadil tvar gibit, protože jazyk už při první slabice měl tendenci se v ústech posouvat nahoru do artikulačního místa hlásky i.

Říkáte, že se jazyk posouval směrem nahoru?

Freilig. Jazyk je při artikulaci i výše než při artikulaci e. Jen si zkuste oba zvuky vyslovit a všimněte si, jak přitom jazyk v ústech mění svou polohu. Ale víte co, já vám to pro jistotu načrtnu a rovnou pro lepší orientaci přidám i další hlásky, o kterých už dnes byla řeč:

Děkuji, teď už mi to do sebe zapadá. Chápu tedy správně, že ostatním silným slovesům, které nepatří do výše uvedených skupin, se podobné změny vyhnuly, a proto se dnes v přítomném čase časují pravidelně?

Jein. Totožný kmen v jednotném i množném čísle si napříč staletími zachovaly např. slovesa bleiben, schneiden, schreiben, binden, finden nebo schwimmen. Pak tu máme ovšem ještě slovesa jako bieten, biegen nebo fliegen, jejichž kmen v jednotném čísle vykazoval ve všech osobách změnu na z eo na iu, např. fleogan (fliegen): (ich) fliugu.

V pozdější vývojové etapě němčiny tak ale musely proběhnout další změny?! Vždyť časování v přítomném čase je dnes u těchto sloves zcela pravidelné: ich fliege, du fliegst, er fliegt, wir fliegen, …

Freilig, pane kolego. V rámci obecné tendence vyrovnávat u sloves rozdíly mezi jednotným a množným číslem skutečně došlo ještě v průběhu středověku ke sjednocení tvarů ve prospěch množného čísla. U sloves typu fliegen tak byly odlišnosti v jednotném čísle kompletně „potlačeny“. Mimochodem, obdobná tendence proběhla i u sloves typu geben, pouze s tím rozdílem, že „vyrovnán“ byl pouze tvar první osoby, proto dnes máme sice ich gebe, avšak (stále) du gibst a er gibt.

Děkuji Vám za rozhovor a budu se těšit příště.

Číst více

Zehn kleine Jägermeister


23.2.2017

Video: známá píseň německé skupiny Die Toten Hosen.

Úkol: Při prvním zhlédnutí videa studenti doplní chybějící slova z nabídky dole v handoutu. Po druhém zhlédnutí videa přiřadí těmto slovům české ekvivalenty.

Handout

Číst více

Karambolage


13.2.2017

Francouzsko-německá televize ARTE vysílá každý týden pořad Karambolage, který obsahuje několik krátkých videí, která se věnují zvláštnostem německé a francouzské kultury. Zajímavé informace jsou divákovi prezentovány s nemalou dávkou velmi vkusného francouzského humoru (a pouze minimální dávkou francouzského akcentu). Včera byl odvysílán již 419. díl. Novější videa lze zhlédnout na youtube kanálu Karambolage auf Deutsch – ARTE nebo přímo na stránkách stanice ARTE, kde jsou i transkripce k jednotlivým videím. Starší pořady je možné zakoupit na DVD.

Číst více

Der Untergang


8.2.2017

Video: známá scéna z filmu Der Untergang (2004) včetně německých titulků

Úkol: přiřadit k českým slovíčkům německé ekvivalenty

Handout

Číst více